Rožnov
Obec
Rožnov

Rožnov


19. století

V polovině 19. století měla obec Rožnov ve svém majetku louky a obecní pozemky uvnitř obce. Potok Jordán byl po obou stranách porostlý vrbami, které byly rozděleny na díly, aby se dostalo na každého. Jádro příjmů tvořil nájem z luk a pastvin, z dílů vrb a z revíru (honitby). Obec udržovala vlastním nákladem dřevěné konve u studní, platila čištění komínů a dopravu dříví škole v Semonicích. Po zrušení roboty (roku 1848), kdy se obce osvobodily z područí vrchnosti a mohly samostatně rozhodovat o svých záležitostech, začíná poznenáhlá přeměna hospodaření, mění se také pozvolna i vzhled obce. Svobodní sedláci začali budovat a zvětšovat svá hospodářství, žádali obecní výbor o odprodej obecních pozemků. Nejvíce se prodávalo po roce 1865.

Od roku 1862 se píší zápisy ze schůzí, příjmy a vydání jsou zapisovány do pokladny chudých. Příjem se skládal hlavně za povolení sňatku, z tanečních zábav, dražeb v lese, z pokut za husy na škodě. Zajímavostí je i záznam o platbě paní baronky z Velichovek, která zaplatila 20 zlatých za to, aby obec nerušila studánku u rašeliny, která měla studenou železitou vodu a nikdy nevyschla. Z těchto prostředků byly hrazeny peněžní podpory pro chudé občany na léky, příspěvek na pohřeb nebo při živelních pohromách.

Po válce v roce 1866 nastala stavební konjunktura. Nasvědčují tomu i styl a architektura některých budov v čísle 1, 9, 10, 11, 30, 37.

Nebezpečí požárů domů krytými došky nebo šindelem, kterých bylo v obci ještě mnoho, vedlo ke zřízení hasičského sboru. Ten byl po dlouhých jednáních založen v roce 1889. Ve své činnosti vydatně pomáhal doma i v okolních vesnicích.


20. století

Na počátku 20. století (24. května 1900) byla založena Kampelička, spořitelní a záložní spolek, který přes skromné začátky přinášel občanům mnohou pomoc ve výpůjčkách finančních prostředků, ale také v pořizování zemědělských strojů a jejich půjčování, společných zásilek uhlí, hnojiv apod.

Další zlepšení situace v obci nastalo po vybudování okresních silnic na Velichovky a na Neznášov roku 1903, na oba tyto směry musela Okresní správa silnic vybudovat přes potok Jordán dva železobetonové mosty.Vrby podél potoka byly vykáceny a na březích nad potokem byly vysázeny ovocné stromy. Problém povrchových vod a jejich odtoků byl vyřešen zřízením propustek pro odvod vody z příkopů a výše položených polí a zahrad pod silnicí.

Roku 1911 koupila obec od p. Zolmana 9 ha polí, ty pak pronajímala nejpotřebnějším občanům. Za získané peníze zřizovala prospěšná zařízení, jako např. obecní váhu (r. 1908).

Období první světové války zastihuje obec ochuzenou o nejschopnější část mužského obyvatelstva, ta musela za tuto účast zaplatit životy 9 padlých občanů. Vlastenecké cítění, které si mnozí účastníci války přinesli domů vyústilo v založení tělovýchovné jednoty „Sokol“. Členstvo měla i v Neznášově, a tak se jmenovala Tělovýchovná jednota Sokol Rožnov-Neznášov. Na návrh TJ Sokol byl v obci postaven na počest padlých občanů pomník a vedle něho zasazeny dvě lípy. Pomník byl odhalen 30. října 1920.

Roku 1924 byl v obci zřízen rozvod elektrické energie, což mělo dalekosáhlý význam pro další rozvoj obce. Touha po nezamokřených pozemcích uvnitř i vně obce vyvolala potřebu meliorací, tu obec uskutečnila roku 1927.

Předzvěst druhé světové války naznačovala různá opatření nařizovaná starostům obcí, hlavně v oblasti civilní ochrany a výcvik domobrany. Po zabrání pohraničí se již vykonávaly rozkazy nařízené okupantem. Na pomník padlých přibylo jméno rožnovského rodáka, vnuka dlouholetého starosty Miroslava Macháně, který padl na pražských barikádách. Jelikož se v roce 1947 mělo konat v naší obci okrskové cvičení, bylo nutno obec po tolika letech dát znovu do pořádku. Pro rozšíření cvičební plochy bylo nutno zatrubit vodoteč a zrušit takzvané haltýře. Dále se zavezl poslední rybníček u zvonečku. Roku 1948 byl pořízen nový zvonek, na který se poprvé zvonilo při úmrtí Jana Masaryka.

Politická situace si vynutila zřídit akční výbor NF. Smíšený obchod Jana Novotného a pekárnu Josefa Václavka převzalo konzumní družstvo. V roce 1951 se uskutečnila 1. hospodářskotechnická úprava půdy a od obce Neznášov bylo k naší obci připojeno 7 domků, které sousedily s naší obcí. Je ustaven Svaz mládeže a jeho první činností je výsadba ovocných stromů.

V roce 1954 bylo započato se stavbou hasičské zbrojnice. Znárodněná pekárna vyhořela, ale v brzké době byla obnovena. V roce 1956 jarní tání způsobilo 2 povodně, při první se voda dostala až do pekárny, kde zničila zásobu mouky. Nový způsob hospodaření si vyžádal i silnější zdroj elektrické energie, a proto byl roku 1957 postaven nový transformátor. V tomto roce byla také dokončena hasičská zbrojnice a převezen všechen hasičský materiál.

Po rozhodnutí byla roku 1958 zahájena výstavba budovy Místního národního výboru (dnes Obecního úřadu) vedle stávající hasičské zbrojnice. Zároveň byla zahájena výstavba prodejny Jednota, která byla i v tomto roce otevřena.

Rok 1960 byl rokem politické přestavby, utvoření nového okresu Náchod a slučování obcí a JZD. Důsledkem bylo to, že se obce Rožnov a Neznášov sloučily v jednu obec s názvem Rožnov - Neznášov, zároveň se sloučily i obě JZD. Sloučené obce mají 482 obyvatel a tyto organizace: Sokol. Červený kříž, ČSŽ (svaz žen), ČSM, LMS Dolina, Svazarm. Požárníci zůstali nesloučeni.

Počet obyvatel

1. písemná zmínka

2 části obce

SDH