Obec
Rožnov

17.-18. století


V roce 1618 se obce Rožnov a Neznášov dostávají pod panství Smiřické, jehož majitelem je rod Trčků z Lípy.

Po Bělohorské bitvě je jim panství Smiřické zkonfiskováno a darováno generálu Matyáši z Gallasu jako dar za vojenskou pomoc v bělohorské bitvě. Po smrti Matyáše z Gallasu měly majetek rodu, ke kterému patřil i Frýdlant, Liberec a v Praze palác Kinských, zdědit jeho nezletilé děti František Ferdinand Gallas a Antonín Pankrác Rudolf Gallas. Do roku 1659 však spravovala rodinný majetek jejich matka Marie Dorota, rozená hraběnka z Lagronu, s poručníky Václavem Michnou z Vacínova a Matoušem z Vernieru.

Roku 1661 si bratři majetek rozdělili. Panství smiřické bylo rozděleno na Smiřice a Hořiněves. Neznášov i Rožnov patřily pod Hořiněves, kterou získal František Ferdinand.

V roce 1674 prodává Hořiněves a ostatní statky a vesnice generálovi Janovi hraběti Šporkovi. Za tohoto majitele se zhoršily robotní podmínky a vznikala selská povstání. Největší bylo roku 1775, kdy vzbouřenci vypálili zámek a hrabě musel utéci oknem.

V majetku rodů Šporků bylo Hořiněveské panství do roku 1790, kdy ho prodává Jan Karel Špork císaři Josefu II., který panství znovu připojil k panství Smiřickému.

Po zrušení roboty a osamostatnění vesnic získává roku 1863 panství již bez vesnic velkoprůmyslník Johan baron Liebig z Liberce. Ten roku 1881 prodává panství císařskému rodinnému fondu.

O obyvatelích Rožnova i Neznášova jsou první písemné zprávy z roku 1654, kdy byl vydán katastr Marie Terezie, kdy obce získávají vlastní hranice, „katastry“, a obyvatelé jsou děleny na sedláky, chalupníky a zahradníky.

Počet obyvatel

1. písemná zmínka

2 části obce

SDH